Před samotným výběrem chodítka
Chodítko je určeno osobám se sníženou schopností chůze, zhoršenou stabilitou a neschopností udržet rovnováhu. Nejčastěji slouží jako pomůcka seniorům, je však vhodné například i pro ty, kteří se po nemoci či úrazu znovu učí chodit a potřebují při chůzi větší oporu. Je ideální pomůckou v případě, kdy jsou klasické či francouzské hole nedostatečnou oporou – hole přenesou obvykle kolem 25 % tělesné hmotnosti z nohou na ruce, chodítko oproti tomu až 64 %. Nejen že tak nabízí mnohem výraznější oporu při chůzi, ale mnohem více ulevuje od zatížení a bolesti dolních končetin. Chodítka zlepšují stabilitu a zvyšují bezpečnost při chůzi, většina modelů navíc nabízí díky konkrétním součástkám možnost odpočinku či pomoci s nákupem. Pokud je ovšem pohyb či stabilita osoby omezena výrazněji nebo ji čeká delší cesta, je vhodné zvážit využití invalidního vozíku. Chodítko vám nebo osobě, o kterou pečujete, může předepsat pečující lékař. Většina chodítek pak bývá částečně či plně hrazena zdravotními pojišťovnami.
TIP: Jak a kdy zažádat o příspěvek na zdravotní pomůcky? Tyto i další potřebné informace jsme pro vás přehledně sepsali do článku, který také najdete na našem blogu.
Na co se při výběru zaměřit
Při výběru chodítka berte v potaz kondici, pohybové možnosti ale i tělesné proporce uživatele. Dále se pak zaměřte na to, zda bude chodítko využíváno spíše uvnitř, nebo venku. Chodítko by mělo být pro snadnější uskladnění a manipulaci opatřeno skládacím mechanismem, přičemž samotné složení a rozložení by mělo být snadné a rychlé. Složené chodítko by přesto mělo být bezpečné a stabilní. Výhodou je také nastavitelná výška jednotlivých částí (především madel a područek), ale i celého chodítka. Lidé, kteří mají problémy s rovnováhou, mají také obvykle tendenci padat dozadu – je proto vhodné nastavit výšku chodítka o něco nižší, tedy tak, aby se osoba musela za chodítkem mírně předklonit. Obecně by mělo být chodítko vysoké zhruba tak, aby byly jeho rukojeti v úrovni zápěstí při velmi mírně pokrčených loktech.
Typy chodítek
Pevná nepojízdná chodítka
Jsou určena primárně k použití uvnitř budovy, nemají kolečka a jejich nohy bývají opatřeny gumovými protiskluzovými koncovkami, které při chůzi zajišťují větší stabilitu, a to i na hladkém a kluzkém povrchu. Dále se dělí na několik typů:
Standardní
Někdy se označují také jako čtyřbodová nebo přenášecí a patří mezi nejpoužívanější typ chodítek. Standardní chodítko je tvořeno čtyřmi nohami, které jsou spojené příčkou. Ta slouží jako madlo a opěrka pro lokty. Toto chodítko je nejstabilnější, nicméně pohyb s ním může být poměrně náročný. Chodítko je totiž nutné nadzvednout, přemístit před sebe a poté na chodítko přenést váhu svého těla. Vzhledem k tomu, že je nutné chodítko zvednout, bývá tento typ vyráběn z lehkých slitin, jako je hliník či dural.
Pohyblivá
Označují se také jako krokovací a na rozdíl od standardních je jejich příčka uprostřed opatřena kloubem. Díky tomu lze každou stranou chodítka pohybovat zvlášť, což výrazně usnadňuje pohyb. Kvůli kloubu jsou však tato chodítka o něco méně stabilní. Jsou ideální na středně dlouhé cesty, obvykle se využívají např. při návštěvě lékaře (lze je mimo jiné bez problémů složit do kufru auta).
Pohyblivá dvoufunkční
Příčka těchto chodítek je opatřena kloubem, který lze však jednoduše znehybnět (zaaretovat), a vytvořit tak z pohyblivého chodítka standardní a naopak. Při použití chodítka během rekonvalescence po operaci či nemoci je vhodné začít s přenášecí (standardní) variantou a postupně přejít k pohyblivé. U seniorů, jejichž zdravotní stav, a tak i mobilita, se obvykle postupně zhoršuje, bývá postup opačný.
Dvoukolová
Konstrukcí se téměř neliší od standardního typu chodítka, dvě přední nohy jsou však namísto gumových koncovek opatřeny kolečky. Pohyb je tak o něco snazší, neboť díky kolečkům není potřeba při přesunu chodítka vyvinout tolik úsilí. Při neopatrném pohybu však může chodítko proklouznout a následně způsobit pád osoby, která jej využívá. Toto chodítko je tak vhodné pro ty, kteří potřebují pouze slabou oporu a jsou už dostatečně zvyklí na pohyb se standardním chodítkem.
TIP: Nejste si jistí, zda jste vybrali vyhovující chodítko, nebo ho potřebujete pouze po dobu několikaměsíční rekonvalescence? Pronajměte si chodítko a pokud vám bude vyhovovat, může být po vyzkoušení vaše!
Pojízdná chodítka
Oproti pevným chodítkům jsou opatřena koly (obvykle třemi nebo čtyřmi) a označují se také jako tzv. rolátory. Tato chodítka obvykle mívají sedák a zádovou opěrku pro možnost odpočinku na delší cestě. Standardně jsou také vybavena polstrovanými opěrkami na lokty s nastavitelnou výškou nebo podpůrnou deskou pro možnost většího opření a vyšší stability. Sedák bývá obvykle umístěn výše než třeba sedák běžné židle – je to kvůli pohodlnějšímu usedání a vstávání, které bývá pro spoustu lidí namáhavé.
Chodítka jsou dále opatřena brzdami a bezpečnostními odrazkami, košíkem na nákup či osobní věci a dalšími doplňky pro jednodušší pohyb venku. Lze je ovšem pochopitelně použít i v místnosti – je však třeba brát ohled na jejich větší rozměry a také zvážit, zda nejsou v domácnosti příliš vysoké prahy, které by chůzi s chodítkem ztížily.
S chodítky se třemi koly se lépe manipuluje, jsou však méně stabilní než chodítka se čtyřmi koly. Je tak důležité zvážit nebo přímo vyzkoušet, které chodítko bude právě pro vás nebo pro osobu, o níž pečujete, vhodnější.
Pojízdná chodítka poskytují o něco menší oporu než pevná chodítka (avšak snadnější manipulaci), a tak jsou vhodná pro ty, kteří nemají větší problém s udržením rovnováhy.
Péče o chodítko
Tato zdravotní pomůcka není příliš náročná na údržbu. Téměř všechny části u všech typů chodítek lze otřít vlhkým hadříkem, případně ošetřit dezinfekcí. U pojízdných chodítek pravidelně kontrolujte kolečka, zda nejsou obalena trávou či bahnem, a zda se tak bez problémů otáčejí. Pravidelně také kontrolujte brzdy a polstrované či pogumované části, které by se mohly při pravidelném a dlouhodobém používání poničit.
