Tlakoměry a měření tlaku

Krevní tlak: co o něm víme?

Srdce pumpuje krev do cév určitou silou, která působí na jejich stěny. A právě hodnota této síly se označuje jako krevní tlak. Bez ní by nefungoval krevní oběh, a tělo by tak nedostávalo všechny potřebné živiny a kyslík. Při měření tlaku krve sledujeme dvě hodnoty – tlak systolický a diastolický. Systolický tlak je nejvyšší tlak, který vzniká při stažení srdce. Jeho hodnoty by se měly pohybovat zhruba v rozmezí 90–120 mm Hg (milimetrů rtuťového sloupce). Diastolický tlak je pak naopak nejnižší hodnota, které je dosaženo při ochabnutí srdce a měla by se pohybovat přibližně mezi 60 a 80 mm Hg.
Pokud jsou naměřené hodnoty opakovaně výrazně vyšší, jedná se o hypertenzi neboli vysoký krevní tlak. V opačném případě, tedy při příliš nízkých hodnotách, můžeme mluvit o hypotenzi – nízkém krevním tlaku. Hodnoty krevního tlaku ovšem ovlivňuje celá řada faktorů, ať už jde o věk, váhu, okolní teplotu nebo třeba o stres, který může měření doprovázet. Ideální je mít hodnoty krevního tlaku nejen v normě, ale také dlouhodobě stabilní.
Při měření je dobré sledovat nejen krevní tlak, ale i srdeční tep – jeho klidové hodnoty by se měly pohybovat v rozmezí 70–80 tepů za minutu. Změřit ho přitom můžeme buď pomocí digitálního tlakoměru – většina modelů totiž ovládá i tuto funkci – nebo např. pulzním oxymetrem, který měří nejen hodnotu kyslíku v krvi, ale právě i srdeční tep. 

Hypotenze – nízký krevní tlak

Nízký krevní tlak ve většině případů není nebezpečný, ale dokáže být velmi nepříjemný a omezující. Osoby s nízkým tlakem často trápí motání a bolest hlavy, nepříjemné hučení v uších či pocity závratě a na omdlení. Abyste těmto komplikacím předcházeli, doporučují se opatrné a pomalé změny poloh (např. při vstávání ze sedu nebo lehu), případně jemné promasírování tváří – krev se tak rychleji dostane do hlavy. Nízký krevní tlak se také projevuje celkovou slabostí, únavou, špatným soustředěním, ale i studenými končetinami a celkově zhoršenou termoregulací.
Krevní tlak se obvykle s narůstajícím věkem zvyšuje, nízkým tlakem proto častěji trpí mladší lidé. Zvýšení nízkého tlaku také napomáhá pravidelná tělesná aktivita, dostatečný pitný režim a otužování společně se saunováním (s těmito aktivitami buďte ale v začátcích opatrní a provádějte je ideálně pod dohledem). 

TIP: Trpí vaši blízcí nízkým tlakem a vy máte strach o jejich bezpečnost při změně polohy nebo během chůze na delší vzdálenosti? Zajistěte jim bezpečí a stabilitu pomocí chodítka – s jeho výběrem vám poradí jeden z našich článků. 

Hypertenze – vysoký krevní tlak

Vysoký krevní tlak se oproti nízkému v začátcích nijak výrazněji neprojevuje. Často tak nemusíte vůbec vědět, že by se vás mohl týkat. O to mohou být jeho následky nebezpečnější a fatálnější. Ne nadarmo se proto vysokému krevnímu tlaku často přezdívá tichý zabiják. Obecně je nebezpečnější, pokud je vysoký tlak diastolický, jelikož jde o nejnižší tlak v krevním oběhu, který na cévy působí neustále. Největším rizikem jsou ovšem příliš velké výkyvy v hodnotách krevního tlaku.
Hypertenzi přitom můžeme rozdělit do dvou základních skupin. U primární hypertenze, která postihuje až 90 % pacientů, obvykle neznáme příčinu a její vznik bývá kombinací hned několika faktorů. Sekundární hypertenze pak většinou vzniká onemocněním některého z vnitřních orgánů, nejčastěji ledvin či nadledvinek nebo štítné žlázy. Do jisté míry tak souvisí vysoký krevní tlak s dědičností, velkou roli ovšem hraje celkový životní styl – strava, konzumace alkoholu, kouření, stres, nedostatek pohybu apod.
U osoby se zvýšeným krevním tlakem je mnohem vyšší riziko infarktu myokardu a srdečního selhání, častěji také dochází k mozkové mrtvici nebo selhání ledvin a dalších orgánů. Zásadní je proto odhalit vysoký krevní tlak včas pravidelným měřením pomocí tlakoměru a následně výrazně upravit životní styl, případně začít užívat léky předepsané lékařem.
Ještě lépe je zvýšenému krevní tlaku předcházet vhodnou životosprávou, vyváženou stravou bez velkého množství soli a tuku, dostatečným pohybem a dostatkem času pro sebe a své koníčky. V případě, že vám byla hypertenze diagnostikována lékařem, dodržujte doporučený režim a předepsané léky, dále také pokračujte v pravidelném domácím měření tlaku. 

Jak na domácí měření tlaku?

Díky pravidelnému domácímu měření krevního tlaku můžeme snadno předcházet mnoha zdravotním komplikacím. Jedná se o důležitou a jednoduchou prevenci, kterou by měl zvážit každý člověk starší 40 let. Přístrojů pro měření tlaku – tlakoměrů přitom existuje celá řada. 

Analogový tlakoměr se stetoskopem

Klasický typ tlakoměru s ručičkovým ukazatelem je vhodný především pokud máte k ruce někoho, kdo vám s měřením tlaku pomůže. Výhodou je jeho nízká cena a snadná přenosnost. Z dlouhodobého hlediska nemusíte řešit nabíjení či výměnu baterií. Odečítání hodnot z tohoto typu tlakoměru ovšem vyžaduje trochu cviku. 

Pažní digitální tlakoměr

Nejčastější a nejpřesnější typ tlakoměru, který najdeme i v mnoha zdravotnických zařízeních. Manžeta tlakoměru bývá dostatečně široká, tedy vhodná i pro pacienty s pokročilým stupněm obezity. Naměřené hodnoty se zobrazují na velkém a snadno čitelném displeji, kde obvykle najdeme i další informace, jako je přesný čas a datum, srdeční tep či počet měření. Výhodou těchto přístrojů je také paměť – naměřené hodnoty se ukládají, a vy je tak můžete v čase snadno porovnávat. Některé tlakoměry dokonce umožňují ukládání dvou a více uživatelů. Pokud si tak pravidelně měříte tlak například vy i váš partner, do přístroje se oba typy hodnot ukládají samostatně. Výhodou některých tlakoměrů je také schopnost detekovat srdeční arytmii (nepravidelný srdeční rytmus), která může být projevem závažnějšího srdečního onemocnění. 

Digitální tlakoměr zápěsťový

Méně častý typ digitálního tlakoměru, se kterým je samotné měření o něco náročnější. Manžeta tlakoměru se zapíná okolo zápěstí, které musí být po celou dobu měření ve stejné výši jako srdce. Měření tak vyžaduje větší disciplínu měřené osoby, naměřené hodnoty přitom nemusejí být tak přesné. 

Před i během samotného měření je důležité dodržet několik základních pravidel, aby byly naměřené hodnoty co nejpřesnější:

• Nejméně hodinu před měřením se vyhněte pití kávy, alkoholu a kouření.

• Před měřením nevykonávejte žádnou výraznější fyzickou aktivitu. 

• Měření provádějte ideálně vždy ve stejnou dobu a na stejném (a klidném) místě. 

• První měření proveďte na obou končetinách, následně měřte tlak vždy na stejné paži, a to na té, na které jste napoprvé naměřili vyšší hodnoty. 

• Manžetu přikládejte přímo na kůži (bez oblečení), tak, aby byl její okraj kousek nad loktem. 

• Manžeta by vás neměla škrtit, ani by vám neměla být příliš volná. 

• Během měření seďte s opřenými zády, oběma nohama na zemi, s paží podepřenou tak, aby byla manžeta ve výšce srdce. 

• Při měření nemluvte, nejezte a nevykonávejte žádnou další činnost. 

• Pro co nejpřesnější výsledky provádějte měření dvakrát ráno a dvakrát večer, nejlépe dvakrát do týdne. 

• Neděste se odlišných hodnot od těch, které vám byly naměřeny u lékaře. Vliv hraje změna prostředí, stres a další faktory.